Restart
Když se zasekne pc můžeme počkat, bušit do něj nebo restartovat. Co když se ale zasekneme my sami?
Mně se takové zaseknutí stalo v létě. Měla jsem pocit, že všechno dělám špatně, nebo to minimálně nemá žádný smysl. Zároveň jsem věděla, že v takových dobách není dobré dělat žádná velká rozhodnutí. Proto jsem trochu zpomalila a omezila některé svoje aktivity a znovu přemýšlela nad tím, co dělám a proč.
Uvědomila jsem si, že i když se mi občas něco nelíbí, neustále se učím a získávám zkušenosti. Sice to nebylo hned, ale trochu jsem se uklidnila a nakonec i zasmála, když jsem opět objevovala a dávala dohromady svoje priority, důvody a přání. Došlo mi totiž, že celkem postupuji podle „plánu“ – přestože z toho často nemám pocity, jaké bych chtěla.
Jeden konkrétní příklad…
Informatika, IT – při rozhodování, kam na VŠ, jsem uvažovala i nad možností dělat práci z domu (kvůli budoucím dětem). Jelikož jsem už vdaná, tak s touto variantou předběžně počítá i můj firemní nadřízený. Že by plnící se sen? Zdá se, že jo (i když si občas říkám, kam jsem to vlezla).
Každopádně – sem tam je určitě potřeba vyjít ven mezi lidi. ; )
Moje vize:
Všechno dělat s láskou, rozvíjet vztahy (s druhými, s Bohem, sama se sebou), s radostí dělat smysluplnou práci, starat se o tělo, duši i ducha, využít svůj potenciál. Být ženou, kterou je radost potkat.
Jsem ráda, že jsem si dovolila zpomalit a znovu se zamyslet nad svým životem. Určitě doporučuji.
Mějte se pěkně. : )
