Porodní příběhy až po porodu

Porod může být přirozený a pěkný, ale nemusí. Na porod se asi nelze nikdy dost připravit, protože poprvé vůbec netušíte, do čeho jdete a pak každý porod je jiný… Hlavní ale je, že se narodí nový človíček. Pokud máte před prvním porodem a mohu vám poradit, nevyhledávejte porodní příběhy (stejně se jim asi úplně nevyhnete).

Když tak zpětně přemýšlím, nebyla jsem vůbec připravená (tedy až na tašku do porodnice : D). Předporodní kurz jsem neabsolvovala, porodní příběhy jsem nevyhledávala, o aniballu jsem nevěděla (nebo si pod tím slovem představila balon na cvičení). Ani nevím proč, když jsem hledala různé věci na internetu… Neměla jsem žádný porodní plán, osobní porodní asistentku ani přání pro doktory.

Jen jsem zběžně prolítla fáze porodu a techniky dýchání ve Velké knize o matce a dítěti (nakonec mi stačilo jen jedním způsobem prodýchávat kontrakce), modlila se a pak dala na radu své známé, odevzdávala porod Pánu Ježíši, byla jsem v klidu, odpočívala a čekala. Jsem za to všechno ráda (dokonce i za omezení pohybu, s kterým souvisel klid od různých řečí). : ) Svůj porodní příběh tu asi psát nebudu, ale mám na něj hezké vzpomínky.

Děkuji Bohu za syna, život, přirozený porod, příjemný personál a zázemí v porodnici, za manžela, který mohl být u porodu se mnou, za rodinu, všechny naše známé a jejich modlitby.