Jak jsem si vybrala informatiku

„Co studuješ?“ byla častá otázka na různých seznamovacích sešlostech. Po odpovědi, že informatiku, jsem se ve většině případů setkala s udivenými tvářemi.

Když jsem přemýšlela nad studiem informatiky, setkala jsem se s mnoha názory, varováními a předsudky. Pamatuji si, jak mě jeden spolužák varoval, že budu trpět, druhý říkal, že budu jak z filmu Pravá blondýnka (v té době jsem ten film ani neviděla). Další známí povídali, že na informatiku chodí jen tiší kluci s brýlkami…

Jak mě napadlo a proč jsem se rozhodla jít na informatiku?

Cesta určitě nebyla přímočará – rozhodla jsem se až v oktávě (čtvrťák). Do té doby jsem přemýšlela o medicíně, farmacii, kvalitě potravin, hotelovce, žurnalistice, restaurátorsví…

Jeden čas jsem se profilovala do přírodovědných oborů, ale mnohem raději jsem kreslila. Jenže ve výtvarném umění jsem nebyla tak zběhlá a na uměleckou školu jsem si netroufala. Navíc jsem zhodnotila, že by asi nebylo rozumné zahodit všechny ty roky studia. Přemýšlela jsem, jak skloubit a využít předchozí dovednosti a kreativitu.

V oktávě jsem našla obor grafická tvorba – multimédia v Hradci Králové. Krátce poté jsem jela na veletrh vysokých škol, abych se dověděla více a případně objevila další možnosti. Zaujala mě prezentace informatiky Matfyzu, vypadalo, že tam mají obor specializovaný na 3D grafiku (postavičky z jejich prezentace vypadaly jako simíci). Dověděla jsem se, že nepožadují žádné předchozí znalosti IT a vzali by mě bez přijímaček. Byla jsem celkem nadšená. Jediný problém jsem viděla v místě – Praha – celkem z ruky.

Zanedlouho byl v Olomouci den otevřených dveří. Naši jeli se mnou. Olomouc mám ráda, ale informatické obory mě tam nijak zvlášť nenadchly. Pak jsme se ale dali do řeči s několika vyučujícími. Zeptala jsem se, jestli tam také vyučují počítačovou grafiku. Odpověděli, že ano. Jelikož kromě matematiky také nepožadovali předchozí znalosti, už jsem nic neřešila. Byla jsem rozhodnuta.