Společné vaření

Když jsem byla malá, chtěla jsem být kuchařka. Zda to bylo tím, že se mi líbila kuchařská čepice, nevadilo mi motat se v kuchyni nebo jsem prostě jen ráda jedla, nevím. Každopádně jsem vděčná, že jsme vždy měli v kuchyni dost prostoru a mamka neměla problém mě do ní pustit. Kuchařka ze mě sice není a nakonec se ve vaření ani nijak extra nevyžívám (viz seznam oblíbených jídel), ale něco uvařit umím a to se hodí. : D

Doufám, že jako budoucí maminka budu mít s vlastními dětmi trpělivost a nebudu je z kuchyně vyhánět. Myslím, že společná příprava jídla rozvíjí mimo trpělivosti také vzájemnou lásku, úctu, vděčnost, důvěru a radost v rodině.

Pokud máte před přestavbou kuchyně, v níž hodláte vařit (ne jen ohřívat jídlo), a aspoň trochu to jde, určitě doporučuji myslet na prostor pro společné vaření a nechat si třeba vybudovat ostrůvek. Kromě toho, že u něho může pracovat více lidí, možná oceníte i skutečnost, že nestojíte zády k místnosti.

Poznámka k úvodní fotce: společná příprava jídla v rodině mi byla inspirací pro vytvoření kuchyňky pro Barbie.